V březnu se zahrada probouzí ze zimního spánku. Rostliny, zvířata i my lidé se těšíme z prvních hřejivých paprsků slunce. Pupeny se nalévají, rozkvétají první jarní květiny a na zahrádkáře čeká měsíc plný práce. Vaši péči nyní potřebuje zeleninová, květinová i okrasná část zahrady.
Je třeba upravit záhony, obohatit zeminu o živiny a nakonec vysévat a vysazovat první druhy zeleniny i květin. Péči potřebují také ovocné i okrasné dřeviny.
Co je potřeba
semena zeleniny a květin, výsevní substrát, truhlíky, sadbovače, postřikovač, netkaná textilie, rukavice, zahradnické nůžky, ruční pilka, hrábě, kypřič, motyka, rýč, lopata, rycí vidle, kompostové vidle, vertikulační hrábě
Během března se s námi již loučí zima i v chladnějších oblastech naší země a žezlo definitivně přebírá jaro. Na zahrádkách rozkvétají něžné sněženky a krásné krokusy, koncem měsíce se pak květy obalí i časně kvetoucí okrasné keře. S prvními slunečními paprsky to pak většina zahrádkářů nevydrží a vyráží na zahradu. Po dlouhé zimě na ně čeká spousta krásné práce.
Prořezávka ovocných stromů
Ovocné stromy vyžadují v březnu hodně péče. Pokračujte v zimních postřicích, stromy přihnojte kompostem nebo průmyslovými hnojivy, která lehce zapravte do půdy pod korunou stromu. Dále pokračujte s řezem díky kterému zmladíte koruny starých stromů a proveďte i prořez mladých a tvarovaných stromků.
V březnu je také vhodný čas začít s výsadbou ovocných stromů a keřů. Časný termín výsadby prospěje obzvláště prostokořeným sazenicím. Koncem měsíce se vysazují také okrasné opadavé listnáče a sazenice révy vinné.
TIP: Na těžkých půdách postačí stromy přihnojovat jednou za dva až tři roky. Na lehkých, písčitých půdách jim prospěje přilepšení každoroční.
Prořezávka ovocných keřů
V první půli měsíce můžete ještě prostříhat keře rybízu a angreštu. Také dvouleté výhony maliníku a ostružiníku, které již odplodily, můžete odstřihnout, pokud jste tak již neučinili dříve. I u jednoletých je třeba zastřihnout poškozené či namrzlé konce. Keře prohlédněte, zda nejsou napadené bejlomorkou, jejíž larvy vytvářejí na výhonech nápadné hálky. Silně napadené výhony je lepší zlikvidovat.
Ochrana ovocných stromů a keřů proti chorobám a škůdcům
Kadeřavost – broskvoně, které byly v minulosti napadeny kadeřavostí, ocení postřik měďnatým či jiným přípravkem proti houbovým chorobám ihned, jak jim začnou rašit pupeny, ještě před nasazením listů. Kadeřavost způsobuje deformace, blednutí a usychání listů. Podporuje ji chladné a vlhké počasí. Dobrou prevencí je výsadba odolnějších odrůd broskvoní vůči této chorobě.
Vlnovník rybízový – keře zdravého a chutného černého rybízu mohou být napadeny vlnovníkem rybízovým. Tento roztoč patří mezi nejnebezpečnější škůdce rybízu – právě v březnu jej můžete odhalit, neboť má na svědomí nepřirozeně zvětšené, kulovité pupeny. Napadené pupeny je třeba odstranit a zlikvidovat.
Moniliový úžeh – třešně a višně napadené moniliovým úžehem můžeme při rašení (a podruhé při rozkvětu) ošetřit fungicidním přípravkem.
Velmi účinnou a přírodní ochranou vůči řadě škůdců i chorob jsou krásné pestrobarevné koberce rozkvetlých květů lichořeřišnice, měsíčku, aksamitníku či aromatických bylinek vysazených pod stromy.
Odzimování a čištění zahrady
V březnu už většinou nehrozí velké mrazy, proto choulostivé rostliny, které jste na zimu přikryli chvojím můžete postupně začít odkrývat a vyčistit trvalkové záhony i místa, kde rostou jarní cibuloviny. Raději než hrábě použijte jen prsty, abyste rašící rostliny neporanili. Opatrně postupujte zejména ve skalkách. Řada skalniček kvete brzy na jaře a poranění by je vážně poškodilo. Trvalkám prospěje také přihnojení. Pokud máte možnost, opatrně kolem rostlin zaryjte uleželý kompost nebo hnůj. Můžete také použít granulované hnojivo pro trvalky.
Když je půda dostatečně rozmrzlá, můžete rozdělit trsy pivoněk, což je nutné ještě před nasazením pupenů.
Teprve v předjaří je čas ostříhat okrasné traviny na záhonech nebo rákos v okolí jezírek. Suchá stébla ale nevyhazujte, využijte je například jako základ pro velikonoční dekorace. Vytvořit z nich můžete jednoduchá hnízdečka, copy, silná stébla rákosu je možné svázat do pevnějších snopků. Neutrální barva a přírodní materiál budou dobrým pozadím pro pestrá vajíčka, zvířátka nebo hrnkové jarní rostliny.
Prohlédněte stav okrasných dřevin a zbavte je uschlých nebo poškozených větví.
V rámci jarního úklidu shrabte poslední zbytky listí, suché trávy a mechu. Dejte však pozor na ježky. Ježci přespávají ve velkých neuklizených hromadách listí nebo větví, třeba pod schody nebo u hromady dřeva. Ježci se nebudí s prvními teplými dny, jsou vázáni na dostatek živočišné stravy, jako jsou slimáci, brouci a žížaly. Vzbudíte-li tedy ježky příliš brzy, bez pravidelného dokrmování zemřou hlady. Jestliže víte o tom, že na vaší zahradě žijí, je lepší jim už na podzim nabídnout na klidném místě ježčí domeček, ve kterém mohou spát až do teplého jara.
Příprava půdy
Pokud jste po loňské sklizni záhony zryli a obohatili půdu o živiny, máte již polovinu práce za sebou. V tomto případě stačí půdu zbavit případných zbytků, které se přes zimu nestačily rozložit a půdu provzdušnit hráběmi nebo rycími vidlemi. Jen málo druhů zeleniny snese přímé hnojení. Kravský nebo koňský hnůj použijte tedy jen tam, kde budete sázet rajčata, okurky nebo cukety.
TIP: Doplňte mezery v řádcích z podzimních výsevů. S prvními teplými dny začne růst i zelenina, kterou jste vyseli nebo vysadili už na podzim. Nejčastěji jde o špenát, salát nebo cibulku. Ta se sklízí buď na jaře jako naťová cibulka, nebo až v létě jako klasická cibule. Mezery v řádcích se doplňují nejčastěji dosetými ředkvičkami, můžete na volná místa vysázet i cibuli sazečku nebo sazenice salátu.
První letošní zelenina
I v nevytápěném skleníku nebo poloteplém pařníku si můžete vypěstovat svou první letošní zeleninu. Jedná se o tzv. přirychlení, kdy sklizeň takto pěstované zeleniny předběhne zeleninu z venkovních záhonů o dva až tři týdny.
Za příznivých podmínek můžete již v březnu vysévat ředkvičku, mrkev, kedlubny, bazalku, a sázet předpěstovaný raný salát. Salát ke sklizni mladých listů můžete vysévat přímo na místo a klíčící rostlinky přikrýt netkanou textilií.
V druhé polovině měsíce března již můžete vysévat i na venkovní záhony mrkev a ředkvičky, petržel, špenát, raný salát, hrách a kopr. Vzcházející semínka a klíčící rostlinky snadno ochrání před chladem i škůdci bílá netkaná textilie.
V tuto dobu můžete již také na záhony vysazovat cibuli sazečku a česnek.
Jarní výsadba česneku
Česnek se u nás většinou vysazuje na podzim. Během posledních let, kdy jsou zimy často bezmrazé je ale jeho pěstování tímto způsobem často neúspěšné. Stroužky v teplé a vlhké půdě napadají nejrůznější patogeny, zahnívají, často předčasně raší a mladé výhonky pak ohrozí každý náhlý jarní mrazík. Mnoho zahrádkářů proto přesunulo výsadbu česneku na jaro. Postup při výsadbě je stejný jako při podzimním termínu. Nezapomeňte stroužky namořit a vysaďte je do hloubky asi 5 – 6 cm hluboko v řadě po asi 10 centimetrech. Řádky by od sebe měli být vzdáleny asi 35 cm.
TIP: Pokud topíte dřevem, můžete místo moření vyzkoušet i jiný způsob ochrany. Do rýh pro výsadbu nasypte lopatkou trochu dřevěného popela. Draslík a fosfor, který je v něm obsažený, změní vlastnosti půdy, a patogeny v okolí vysazených stroužků tak nemají šanci se rozmnožit.
Správný substrát pro výsevy
Ten kdo si pěstuje vlastní sadbu, ví, že velmi záleží i na vybraném substrátu. Semena se vysévají vždy do výsevního substrátu, který má snížený obsah dusíku, a proto nenutí klíčící rostliny k rychlému růstu. Posiluje naopak růst kořenového systému, což usnadňuje ujmutí rostlin po pozdějším přesazení. Pokud výsevní substrát nemáte, můžete ten zahradnický smíchat s perlitem nebo pískem v poměru 1:1. Nebojte se, že budou rostliny trpět nedostatkem živin, v truhlíku porostou jen několik týdnů.
Klíční rostliny
Výsevy zeleniny, bylinek a letniček vzejdou většinou do deseti dnů. Jakmile se objeví klíční rostlinky, snažte se teplotu trochu snížit a hodně větrat. V příliš teplém prostředí porostou rostliny jen do výšky a nebudou mít silné kořeny. V nevětraných truhlících se také rychle šíří padání klíčních rostlin. Tento jev je způsoben komplexem hub a bakterií, které napadají jemné a křehké pletivo kořenových krčků. Jde o nevratný proces, takže pokud se objeví, rostlinám už nic nepomůže. Bránit se můžete snížením teploty pěstování (pod 18 °C), řídkým výsevem, častým větráním a včasným jednocením.
Bylinky do kuchyně
Přestože jsou v dnešní době v obchodech čerstvé bylinky k dispozici prakticky celoročně, doma vypěstované mají docela jiný říz. Pokud často a rádi vaříte nebo máte velkou rodinu, určitě se Vám vyplatí vypěstovat si bylinky vlastní. Pěstování bylinek v nádobách na kuchyňském okenním parapetu je snadné a praktické – vždy budete mít čerstvé bylinky po ruce.
Výsev letniček
V březnu je také ideální čas na výsev letniček, které mají delší vegetační dobu nebo jsou citlivé na jarní mrazíky. Vysévat můžete například lobelky, astry, afrikány, gazánie, kosmatce, slaměnky nebo hvozdíky. Semena vysévejte do pařeniště nebo je předpěstujte v truhlících na okenním parapetu.
Při vhodném počasí můžete již koncem března vysazovat okrasné trvalky nebo bylinky. Rozmnožují se nejčastěji dělením trsů a přesazováním. Trvalky nejdříve opatrně vyryjte, abyste nepoškodili kořeny, potom trsy rozdělte tak, aby každý měl zdravý střed s několika výhonky. Kořeny zhruba o pětinu zkraťte. Vysaďte je do dobře prohnojené půdy a prolijte vodou.
Papriky a rajčata
Začátkem měsíce března je poslední vhodný termín pro výsev semen paprik pro předpěstování sazenic. Pro získání silných rostlin dodržujte vzdálenost mezi jednotlivými semeny alespoň 3 cm.
Do poloviny března je třeba vysít semena rajčat. Jejich výběr není zrovna snadný, sortiment obsahuje desítky odrůd. Určitým vodítkem by mělo být, jestli je chcete pěstovat na venkovním záhonu, ve skleníku či vysadit do nádoby. Řada odrůd je totiž těmto podmínkám přizpůsobena, a pokud je budete pěstovat jinde, nevyužijí zcela svůj potenciál a vy se zbytečně ochudíte o úrodu.
Na venkovní záhony je vhodné třeba tyčkové rajče Tornádo F1, Stupické nebo Toro F1, z keříčkových se do volném půdy hodí například odrůda Pavlína, do skleníku Start F1 nebo Strillo F1 a do nádob vysaďte vždy nižší keříčkové odrůdy, jako je například Rubínek nebo Oranže. Pozor si dejte na třešňová rajčata – třebaže mají drobné plody, rostliny samotné jsou často standardních rozměrů. Z třešňových rajčat Vám můžeme uvést odrůdy Datlo, Bibi nebo Mini.
Jahodníky
Až pominou silnější mrazy a roztaje i poslední sníh, jahodník bude potřebovat kontrolu. Především odstranění všech suchých a poškozených listů a velmi opatrné nakypření půdy, pokud je slehlá. Rostlinky povytažené mrazem přitlačte a přihrňte je zeminou.
Když začnou jahodníkům rašit středová srdéčka, prospěje jim přihnojení kompletním hnojivem pro drobné ovoce. Pro plodnost jahodníků, ale zároveň i dlouhodobé zdraví a úrodnost půdy jsou nejlepší hnojiva organická. Jahodám prospějí zkvašené slepičince, které můžete zakoupit i v granulované či tekuté formě, podobně jako rovněž prospěšný hnůj kravský.
Dusíkaté vápno pro kompost
Do kompostu nepatří nic, co je plesnivé nebo napadené nějakou chorobou. Jen potom je kompost zdravý a kvalitní. Někdy se ale i přes všechna opatření objeví při jeho přehazování ložiska napadená plísní. Takový kompost je možné převrstvit a proházet trochou dusíkatého vápna (asi lopatku na deset centimetrů silnou vrstvu). Toto hnojivo má silný sanitární účinek a používá se i pro dezinfekci půdy ve skleníku. Účinné je ale jen ve vlhkém prostředí. Takto ošetřený kompost je dobré překrýt plachtou, aby se účinek dusíkatého vápna ještě zesílil. Kompost nechte zakrytý asi deset dní. Podobný efekt jako dusíkaté vápno má také dřevěný popel.
Stálezelené dřeviny
Za sušších let potřebují stálezelené rostliny zalévat i na jaře. Nezapomeňte, že prakticky nemají „zimní klid“ a jejich životní pochody se jen trochu zpomalují. Vydatná zálivka jim pomůže, aby využily jarní sluníčko a zazářily v nové kráse. Platí to nejen pro zimostrázy a bobkovišně, ale samozřejmě i pro túje a jehličnany.
Péče o trávník
Každá dobře udržovaná zahrada má hezký trávník. Začněte o něho pečovat hned v březnu jakmile se zbaví sněhové peřiny. Odumřelá stébla, suchou trávu a mech z něho vyhrabte pomocí hrábí. Provzdušněte ho pomocí vertikutačních hrábí, ale použít můžete například i jednoduché zapichování vidlí s mírným zakýváním. Březen je také vhodná doba na první přihnojení trávníku či jarní dosev poškozených míst v trávnících.
S prvním sekáním počkejte, až bude tráva dostatečně vzrostlá, kolem 8 centimetrů.
Stále populárnější jsou místo zeleného koberce pestré louky, které se vracejí na české zahrady. Oblíbené jsou také půdokryvné rostliny, které dají mnohem méně práce, kvetou, voní a po mnohých lze i chodit.
Jak ještě můžete v březnu pečovat o Vaší zahradu?
Prostříhejte růže dříve, než vyraší nové výhony. Velmi jim také prospěje přihnojení.
Nakypřené záhony s trvalkami můžete v průběhu března, kdy je zem již trochu prohřátá, ale stále ještě vlhká, pokrýt mulčem, kerý zabrání ztrátám vody a omezí růst plevele.
Ostříhejte po zimě Hortenzie – výhony zkraťte asi o třetinu až polovinu k prvnímu rašícímu pupenu. Slabé výhonky z vnitřku keře odstraňte celé.
V březnu se dobře odebírají tvrdé, dřevnaté řízky z keřů, které chcete rozmnožit.
Pro množení hřížením je vhodné již v průběhu března zatížit vybrané spodní větve keřů k zemi, opatrně je naříznout, částečně je zakrýt zeminou a zatížit nebo ukotvit očkem z drátu.
Živé ploty z opadavých druhů dřevin, které ještě nedosáhly požadované výšky, je vhodné počátkem března zkrátit, aby zhoustly. Pozor, brzo v nich mohou zahnízdit ptáci!
Narašené begónie vysazujte do květináčků.
Pokud pěstujete mečíky, již v druhé polovině měsíce je vhodné nechat jejich hlízy v teple narašit.
Vyčistěte vnější i vnitřní skla ve skleníku – vlivem stoupající teploty se mohou velmi rychle začít množit ve skleníku škůdci. Zasáhněte proti nim včas! Proti savým škůdcům je nejvhodnější použití biologické ochrany, nebo použití ekologických přípravků na bázi olejů a mastných kyselin jako je například přípravek Agro Přezimující škůdci.
Zajistěte, aby tající voda dobře odtékala a nehromadila se nikde v prohlubních.
