Vypěstujte si vlastní papriky od semínka. Přinášíme kompletní návod jak pěstovat a starat se o papriky. Provedeme Vás pěstováním paprik krok po kroku od výsevu, přes přesazování, ošetřování a péči o rostliny, až po sklizeň. V úvodu máme trochu informací o paprikách a pak už se pustíme do pěstování paprik, které nás nejvíce zajímá.
Rozdělení paprik a trocha teorie
Papriky jsou voňavé, šťavnaté, sladké i pálivé, zahrnují širokou škálu odrůd od drobných ostrých chilli papriček přes křehké rajčinové papriky, sladké kapie, obří papriky až po papriku kořeninovou. Chutě paprik jsou stejně rozmanité, jako barvy a tvary. Připravit z nich můžete celou řadu dobrot a to od čalamád přes chutné omáčky, saláty i hlavní jídla.
Červená, žlutá, zelená nebo oranžová? Sladká či pálivá? Všechny papriky obsahují tělu prospěšné vitamíny a minerály, které prospívají naší dobré náladě i zdraví. Červené papriky jsou důležitým zdrojem Vitamínu A (karoten) a C. Oba vitamíny chrání pleť před předčasným stárnutím a vzniku vrásek. Jako jediná obsahuje rutin, látku chránící cévy před kornatěním. Žlutá paprika je díky vysokém obsahu vitamínu E a antioxidantů zeaxanthin a lutein významnou ochranou očí před rizikem vzniku šedého zákalu. Zelená paprika obsahuje kyselinu listovou, která je důležitá zejména pro těhotné ženy a vývoj plodu. Zároveň podporují krvetvorbu, a ač se to nemusí zdát, zelené papriky podporují dobrou náladu.
Obsahují vitamíny A, C a K, přičemž nejbohatší na vitamíny je paprika červená. Z minerálů jsou v paprikách významně zastoupeny například draslík, hořčík, fosfor či vápník. Díky obsahu vitamínů a minerálů mají papriky velmi pozitivní účinky na zdraví a pomáhají naše tělo chránit před nádorovým onemocněním, podporují trávení a tvorbu žaludečních šťáv, omezují kornatění cév a tím chrání oběhovou soustavu a snižují tak riziko výskytu srdečních onemocnění, podporují zdravý zrak a posilují imunitu organismu, pomáhají z těla odstraňovat volné radikály.
Chilli papričky jsou samostatnou kapitolou. Obsahují látku zvanou kapsaicin, který podporuje zahřátí organismu, vyšší výdej energie a pomáhají tak při hubnutí. Navíc potlačují chuť na nezdravé jídlo. Další látky v pálivých papričkách podporují trávení a urychlují metabolismus. Největší vliv na hubnutí však mají chilli papričky u lidí, kteří nejsou na jejich konzumaci příliš zvyklí.
Semena paprik
Máte rádi papriky? Vypěstujte si je na Vaší zahradě nebo na balkoně či terase, a to ne z kupovaných sazeniček, ale přímo ze semen. Není to náročné a má to i své výhody. Poradíme Vám jak na to.
Semena paprik nakupujte u prověřených prodejců.
Základem úspěchu je použít kvalitní semena. Při jejich nákupu byste se měli spolehnout především na prověřené značky a pěstitele s tradicí jako je například značka semen SEMO. Proč? Jednoduše proto, že tak budete vědět, jakou odrůdu skutečně pěstujete.
V žádném případě Vám nedoporučujeme vysadit si semínka z v obchodě koupených plodů paprik. Mohou, ale nemusí Vám vyrůst stejné. Přesně tak na tom budete ve chvíli, kdy si vysadíte semínka paprik z loňské vlastní odrůdy. V další generaci tyto papriky budou mít odlišné vlastnosti a Vy tak riskujete nejen zklamání ze špatných výnosů, ale především zamoření pozemku chorobami a škůdci. Naopak pokud si pořídíte nová semínka paprik od prověřených značek pěstitelů semen, zaručí Vám v daný rok zdařilou úrodu na kterou bude nejen radost pohledět.
Výsev semínek
Doma vypěstované rostlinky jsou mnohem silnější, a tím pádem i odolnější vůči případným chorobám i škůdcům. Semena paprik mají dlouhou vegetační dobu, je proto vhodné při předpěstování sadby výsev provádět již v únoru. Na výsev budete potřebovat vhodnou nádobu jako je sadbovač, truhlík či květináč a vhodný substrát pro výsev. Zálivku doporučujeme aplikovat formou rosení postřikovačem, kterým povrch rovnoměrně zavlažíte a současně omezíte riziko poškození klíčků. Klíčící rostliny potřebují konstantní teplotu alespoň 22 – 25 °C a světlo. Ideální je okenní parapet orientovaný na jih nebo východ, světlo by neměla ubírat ani záclona. Substrát udržujte stále vlhký a rostliny, které plesniví nebo se opožďují v růstu, bez milosti vyřaďte. Semínka vyséváme samostatně s rozestupem zhruba 1 cm a do hloubky asi 0,5 cm. Papriky příliš neholdují přesazování proto doporučujeme spíše použití sadbovače kde do každé komůrky vložíte pouze 1 semínko.
TIP: Pomoct si můžete také mini pařeništěm s horním víkem a ventilačními otvory, kde díky stabilní vlhkosti a konstantní teplotě uvnitř pařeniště vyklíčí Vaše semínka mnohem rychleji.
Přesazování sazeniček
Ve stádiu dvou pravých lístků rostliny přepikýrujte, například dlouhou pinzetou, do samostatných nádobek, ale spíše se doporučuje truhlík a rostlinky vysazovat do sponu 5 × 5 cm. Podle odborníků vytvoří takto mnohem silnější a zdravější kořeny sazenic paprik. Při přesazování již musíme použít substrát bohatší na živiny či kompost z vlastní zahrádky. Pokud papriky od začátku pěstujete v sadbovači nebo v rašelinových tabletách tento krok vynecháte. Pamatujte, že čím více tepla a světla sazeničkám paprik dopřejete, tím lépe Vám budou prospívat. A pokud budete mít pocit, že se jejich růst zpomaluje, po týdnu je můžete přihnojit hnojivem na papriky. S růstem rostlin zvažte, zda již rostlinky nepotřebují oporu. Začít můžete již špejlí a postupně přidávat vyšší oporu.
Výběr místa
V našich podmínkách doporučujeme papriky pěstovat rozhodně ve skleníku či fóliovníku jelikož se jedná o velmi teplomilné rostliny. Papriky patří do první trati a to znamená, že místo by mělo být poctivě vyhnojeno organickými hnojivy jako je například kravský hnůj, můžete také použít kompost nebo na podzim zarýt zelené hnojení. Ideálním univerzálním zeleným hnojením je svazenka, která je snadno dostupná a není příbuzná s žádnou u nás pěstovanou kulturní rostlinou – nehrozí tedy přenos chorob a škůdců. Dále můžete použít také luskoobilní směs, která je perfektní na záhony, kde rostla nebo bude růst na dusík náročná plodová zelenina.
Místo pro které jste se již na podzim nebo brzy z jara rozhodli, zryjte, vyhnojte a brzy na jaře zasázejte předplodinu. Vhodnou předplodinou je kořenová či košťálová zelenina.
TIP: Při vysazování sazenic Vám doporučujeme přikrýt záhon netkanou textilií, která propouští vodu a zlepšuje prohřátí půdy. Vítaným bonusem jistě bude, že současně zabraňuje prorůstání plevelů a Vám tak ubere práci s pletím.
Výsadba vzrostlých sazenic
Papriky můžete pěstovat ve skleníku, fóliovníku, nebo na záhoně. Můžete je také pěstovat v nádobách na balkoně nebo terase. Chráněná výsadba je pro papriky vhodnější, protože jsou extrémně teplomilné. Do skleníku vysazujte papriky nejdříve od druhé poloviny dubna, dle aktuálních klimatických podmínek. Ven na záhon a do nádob vysazujte papriky až v druhé polovině května, kdy jim již nehrozí přízemní mrazíky. Nezapomeňte sazenice týden před výsadbou ven otužovat.
Papriky se vysazují v rozestupech kolem 40 – 60 cm, podle vzrůstnosti odrůdy. Do každé jamky přidejte lopatku kompostu, a zpola zasypanou sazenici důkladně prolijte. Pak teprve navršte zbytek zeminy. Nezapomeňte na oporu. Papriky, s výjimkou keříkovitých malých odrůd, ji potřebují. Plody jsou těžké a rostliny by se pod jejich tíhou mohly zlomit. Vyvázání k opoře také drží plody výše nad zemí, což je účinnou prevencí hniloby i ožírání slimáky. Zrovna tak listy vytvoří vzdušnější strukturu a rostliny budou méně náchylné k houbovým onemocněním.
Období růstu
Pro růst paprik je velmi důležitá je závlaha. Papriky je třeba pravidelně zalévat tak, aby byl substrát stále mírně vlhký, ne přemokřený. Zvláště když se tvoří plody, potřebuje rostlina opravdu dostatek vláhy, aby byly velké a šťavnaté a nezasychaly jim špičky. Papriky ve skleníku či pěstované v nádobách je nejlepší zalévat denně. Rostliny doporučujeme zalévat ráno nebo na večer, a to přímo ke kořenům.
Aby byly papriky stále vitální, odolnější vůči stresům a měly maximálně možnou násadu květů nezapomínejte na pravidelnou výživu. Střídejte hnojivou zálivku Kristalonu Zdravé rajče a paprika s aplikací Vitality Komplexu Rajče a paprika. Hnojivo obsahuje jedinečné složky, které každá rostlina potřebuje pro svůj zdravý růst a vývoj. Pokud preferujete granulovaná hnojiva, doporučujeme Vám Organo-minerální hnojivo na rajčata a papriky.
TIP: Pokud se u Vašich paprik objevuje hniloba konců paprik jedná se o poruchu ve výživě rostliny – nedostatek vápníku. Pokud se porucha objeví, rostliny ošetřete přípravky pro výživu s vápníkem, jako je např. AGRO Ledek Vápenatý.
Choroby a škůdci
Z nejčastějších chorob se na paprikách vyskytují houbové choroby jako je padlí – na listech se vytváří bílý nebo šedý práškový povlak. Vypadá jako moučný posyp. Choroba později může napadnout květy i stonek a plody. Rostliny ošetřujte přípravky AGRO Padlí zeleniny a okrasných rostlin STOP, AGRO Padlí zeleniny a okrasných rostlin STOP RTD 0,5 L nebo proti Plísni AGRO Plíseň STOP RTD 0,5 l. Proti savým škůdcům, kteří se na rostlinách mohou vyskytovat (mšice, molice, svilušky) Vám doporučujeme aplikovat již při prvním výskytu ekologický přípravek Rock Effect, který nejenže přítomné škůdce zahubí, ale ošetřené rostliny dalším škůdcům nebudou ani chutnat. Postřik aplikujte i z rubu listů, kde se škůdci hlavně vyskytují!
Sklizeň
V období sběru plodů je třeba se vyvarovat vysoké vzdušné vlhkosti ve skleníku či fóliovníku. Ta je totiž hlavní příčinou rozvoje nemocí v místě ran po odlomených plodech. Po sklizni proto intenzivně větrejte až do doby, než dojde k zacelení posklizňových ran. Pravidelně také odstraňujte z rostlin polámané listy nebo větve po sklizni, které by také mohly být příčinou šíření nemocí.
Jednoduchým vodítkem kdy začít sklízet úrodu pro Vás může být barva lusků. Zeleninové papriky se často sklízejí před dosažením plné zralosti, již při tzv. technické či konzumní zralosti, kdy mají plody zbarvené buď do zelené a žluté, někdy i fialové či nazelenale bílé barvy. Je to vždy dáno odrůdou.
Zelené papriky můžete začít sklízet jakmile dosáhnou paprikové lusky své běžné velikosti (cca 8 – 10 cm délky). Z každého keře však utrhněte jen pár lusků a ty ostatní nechte dále dozrávat. Zelené papriky jsou vhodné do salátů (řecký salát), jako plněné paprikové lusky i jen jako příloha k obloženým chlebům.
Žluté papriky můžete sklízet jak zelené, tak i žluté a míchat je do salátů, které tak budou vícebarevné. Jako příloha ke chlebu jsou také výborné a navíc sladší než zelené.
Červené papriky se rovněž hodí do salátů i jako příloha ke chlebu.
Kořeninové papriky včetně chilli papriček se obvykle sklízejí až v botanické zralosti, kdy plody získávají svou finální červenou, žlutou, oranžovou či hnědou barvu. Chilli papričky dosahují maximální pálivosti právě v botanické zralosti. Některé odrůdy kořeninových paprik se však mohou sklízet i v konzumní zralosti, kdy jsou jejich plody dosud zelené, žluté či fialové. Časnější sklizní lze zredukovat jejich pálivost.
zaštipují se květy u kterých není pravděpodobnost ze dozrají v papriku ?
Dobrý den, pane Jansa, co se týče vyštipování paprik určitě je vhodné květy vyštipovat. Do zrání plodů rostlina vkládá velkou část své energie a čím víc květů na sobě má, tím méně výživy zbývá na každý jeden z nich. V horkém létě to nevadí, ale s příchodem chladnějšího počasí je určitě lepší, když rostlina soustředí svou sílu na pár největších plodů. Jednotlivé květy stačí vylomit nebo uštípnout nehty. A co se týká počtu, je to individuální podle odrůdy. Doporučujeme na rostlině od srpna nechat jen papriky dorostlé do zhruba poloviny své finální velikosti. Nové květy a čerstvě nasazené plody doporučujeme již odstranit, už by neměly šanci do podzimu dozrát. Důležité také je průběžně sklízet zralé plody. Dokud jsou na keříčku, rostlina je stále vyživuje a zbývá jí tak méně energie na dorůstající menší papriky. Iva z Donapo.cz
stejně jsem nedočetla kdy sklízet děkuji Hezký den Ilona
Dobrý den, paní Ilono, co se týče sklizně paprik, papriky se dostávají do dvou stádií zralosti. Prvním z nich je zralost technická, během které už je možné papriky konzumovat, přestože tomu například jejich barva úplně neodpovídá. Papriky v technické zralosti jsou většinou zelené či zelenožluté. Technicky zralé papriky jsou mnohem křupavější a šťavnatější než papriky zcela vyzrálé. Dokonale se tak hodí například pro konzumaci za syrova, anebo pro naplnění masem a následné upečení. Technickou zralost můžete velmi jednoduše rozeznat. Vezměte papriku do ruky a mezi prsty ji lehce zmáčkněte. Ucítíte-li jemné křupnutí, papriky můžete sklízet, pokud ovšem budou plody ještě tvárné a plastické, je třeba několik dní na sklizeň vyčkat. Druhým je zralost botanická neboli biologická kdy je plod již zcela vyzrálý. Je krásně barevný a také podstatně sladší. V botanické zralosti se papriky sklízejí nejčastěji. Papriky v botanické zralosti se více hodí na zavařování, pečení anebo nakládání. Skvělé jsou také do polévek a omáček. Papriky všeobecně, dle odrůdy se v technické zralosti mohou sklízet od července, do botanické zralosti většina odrůd dozrává během srpna. Krásný den, Iva z Donapo.cz
Dobrý den,prosím o radu,proč se plní jen zelené papriky,když se vaří plněné papriky s rajcatovou omáčkou???? Mám spoustu červených odrůd, ale maminka mého přítele,říkala,že plní jen zelené,děkuji
Dobrý den, může se zdát, že na výběru papriky do určitého pokrmu vlastně ani nesejde, ale opak je pravdou! Papriky se často liší nejen chutí, ale také strukturou, která může mít na různé pokrmy znatelný vliv a změnit tak jejich výsledný efekt. Zkrátka a dobře, není paprika jako paprika:) Co se týče zapečených plněných paprik maminka má pravdu. Skutečně se pro zapékání používají tenkostěnné zelené papriky. Je to z důvodu chuti. Tenkostěnné papriky – tyto papriky mají už na pohled tenčí strukturu těla – obsahují méně vody, jsou měkčí, zpravidla tvarem podlouhlejší. Mezi typické tenkostěnné papriky patří například beraní rohy nebo paprika bílá. Tato skupina je vhodná na tepelnou úpravu – k zapékání, do leča nebo pro nakládání. Silnostěnné papriky – papriky jsou výrazně šťavnaté a obsahují větší množství vody. Dokonalé jsou do čerstvých salátů, jako obloha k obědu či večeři, k pečivu, ve formě svačinky – zkrátka k jakékoliv konzumaci za syrova. Krásný den, Iva z Donapo.cz
Prosím o radu, přezimují papriky v chodbě v nádobách,co byli v loni ve skleníku,jsou to beraní rohy, žlutá dlouhá a zelená lečovka.Stale mi obráží novými výhony, ale nekvetou, což je logické.Pokud mi vydrží do jara, mám je sestřih nout a a přesadit.