Český česnek patří k těm nejkvalitnějším česnekům na světě. Má příjemnou ostrou chuť a pokud je česnek opravdu český, jeho typickou vůni ucítíte i přes slupku.
Česnek kuchyňský je cibulová zelenina, která je již po několik tisíciletí využívána v lidovém léčitelství v boji proti střevním onemocněním, při snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi a také má antibakteriální a antiseptické účinky. Po mnoho staletí jej lidé také používají ke kořenění jídel. Nejčastěji z něj v kuchyni využíváme cibuli dělenou na stroužky, lze ale také zpracovat čerstvé květní stvoly jako chřest nebo celé mladé rostliny jako pórek či pažitku. Jakékoliv maso, polévka nebo omáčka po přidání česneku rázem získá úžasnou chuť.
Pokud chcete sklidit krásné palice českého česneku, je zapotřebí vybrat tu správnou sadbu, vložit ji na správné místo ve správný čas. A před výsadbou se vyplatí stroužky posilnit mořením.
Výběr místa
Výběr místa pro pěstování česneku je dobré zvážit již na jaře a to nejen podle oslunění, ale také předplodiny. Česnek patří do druhé trati a to znamená, že nesnáší přímé hnojení organickými hnojivy a přehnojování dusíkem. V době výsadby by měl být hnůj v zemi již dobře rozleželý. Zároveň je však česnek poměrně náročný na obsah živin v půdě. Před výsadbou můžete pozemek vyhnojit například vícesložkovým hnojivem Cerertit. Dále je možné hnojit kompostem, močůvkou nebo použít zelené hnojení. Ideálním zeleným hnojením je svazenka, která je snadno dostupná a není příbuzná s žádnou u nás pěstovanou kulturní rostlinou – nehrozí tedy přenos chorob a škůdců. Naopak velmi nevhodný je hrách nebo směsi s hrachem. Zelené hnojení je vhodné posekat a zaorat alespoň 2 měsíce před výsadbou česneku.
Místo pro které jste se již z jara nebo v létě rozhodli, zryjte, vyhnojte a zasázejte předplodinu. Vhodné jsou okurky, dýně, cukety nebo košťáloviny. Česnek je možné sázet i po bramborách, po kterých je půda dobře prohnojená a kvalitně hluboko zpracovaná. Při správném (pozdnějším) termínu výsadby platí, že brambory patří mezi nejlepší předplodiny. Po jahodách lze česnek pěstovat pouze za předpokladu, že nebyly napadeny háďátkem zhoubným.
Při výběru záhonu pro výsadbu česneku mějte na paměti, že nevhodnou předplodinou je česnek, cibule, pór, pažitka … plodiny ze stejné čeledi.
Samotný záhon by měl být na slunném a vzdušném místě a neměl by být přemokřený. Česnek můžete úspěšně pěstovat jak na písčitých, tak i na těžkých půdách. V písčitých půdách vyžaduje česnek pravidelnou zálivku. Naopak u těžších půd musíte půdu kypřit, aby se v ní voda tolik nedržela. Půda by měla být neutrální či mírně alkalická, a proto je vhodné při rytí přidat do půdy dolomitický vápenec.
Česnek by jste neměli na stejném místě pěstovat rok co rok. Při takovém pěstování hrozí únava půdy a postupné snižování úrody, ale hlavně riziko zamoření půdy na daném místě škůdci a chorobami. Ideální odstup při pěstování česneku na stejném místě je 4 roky.
Sadbový česnek
Základem úspěchu je použít zdravou sadbu z ověřených a k tomu určených odrůd vhodných pro pěstování u nás. Česnek se špatně přizpůsobuje, proto odrůdy z jiných oblastí nepodávají vždy uspokojivé výsledky. V žádném případě Vám nedoporučujeme sázet konzumní česnek nakoupený na tržištích nebo v marketech, ani česnek nabízený jako „vhodný k sadbě“. Vysázením této sadby riskujete nejen zklamání ze špatných výnosů, ale především zamoření pozemku nebezpečnými chorobami a škůdci jako je například Háďátko zhoubné nebo sklerocium.
Při nákupu kvalitní sadby máte potom jistotu, že si na pozemek nezavlečete žádné nebezpečné choroby a škůdce.
Výsadba česneku a jeho moření
Ten správný čas pro výsadbu česneku je každý rok jiný, podle teplot. Neměli byste jej sázet dříve, než teplota půdy trvale klesne pod 9 °C. Toto chladné počasí je tou nejlepší prevencí proti „fuzáriové hnilobě“, která při této teplotě není v půdě aktivní. Sázet můžete i během zimy, pokud to stav půdy dovolí. Ozimé odrůdy jako je česnek Bjetin nebo Rusák by se měly sázet co nejpozději, koncem listopadu nebo v prosinci v závislosti na počasí a na poloze pěstitelského pozemku.
Před výsadbou je potřeba si sadbu nejprve připravit. Palice česneku opatrně rozdělte na stroužky. Při dělení může dojít k odstranění krycí šupiny stroužku, jeho oloupání, což však není na závadu. I oloupané stroužky je možné bezpečně vysazovat. Při výsadbě můžete použít stroužky všech velikostí. V dobrých podmínkách mohou i z malých stroužků narůst cibule srovnatelné velikosti s cibulemi rostlin ze stroužků velkých. V sušších oblastech doporučujeme používat stroužky větší, mají rychlejší start a rostlina tak může na jaře lépe využít zásoby zimní vláhy.
Z přípravkům na moření sadby Vám doporučujeme Sulku, která velmi dobře působí proti silně rozšířenému roztoči Vlnovníku česnekovému, který způsobuje tzv. vyšeptávání česneku. Vlnovník česnekový je parazit, který zapříčiní, že jednotlivé stroužky mají viditelně matný povrch, postupně se cvrkávají a hnědnou tak, že z palice nakonec zbydou v podstatě jen obaly. Na rostlinách vlnovník deformuje listy.
Moření je proces při kterém se likvidují zárodky některých škůdců, zejména živočišného původu. Současně moření sadby v roztoku Sulky díky obsahu síry a draslíku funguje jako hnojivo pro cibuloviny. Výrazně také následně ovlivňuje i samotnou strukturu pletiv této zeleniny, která je pak výrazně hustší, šťavnatější a mnohem lépe narůstá.
Při moření Sulkou proti Vlnovníku česnekovému můžete zvolit mezi dvěma způsoby:
– Těsně před výsadbou. Síra v Sulce česnek ochrání proti vlnovníku a voda v mořicí lázni ho probudí a česnek začne pomalu rašit. V takovém případě je potřeba česnek co nejrychleji po moření vysázet, aby mezi mořením a výsadbou znovu nevyschl. Doporučujeme cibule česneku rozdělit na stroužky a namočit je na 2 – 3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Po oschnutí stroužků je třeba sadbu co nejdříve vysadit, nejpozději do 24 hodin.
– Protože vlnovník úřaduje i na uskladněných stroužcích a je schopný česnek zlikvidovat dříve, než se sází, je lepší ho namořit už v září kdy je česnek „nevyspalý“, takže ho ani moření neprobudí. Mořením ho nejen že zbavíte vlnovníku, který v něm může být, ale i toho, který by ho napadl později při skladování nebo v zemi. Doporučujeme cibule česneku rozdělit na stroužky a namočit je na 2 – 3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) vyschnout. Takto připravená sadba se následně uskladní v tenké vrstvě na suchém větraném místě až do doby výsadby, konec listopadu až začátek prosince. Před výsadbou stroužky na hodinu namočte do studené vody. Díky vodní lázni se stroužek probudí a rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je třeba sadbu co nejdříve vysadit, nejpozději do 24 hodin. Tento trik lze provést jen v září, kdy stroužky tvrdě spí, kdybyste mořili za měsíc, je riziko, že se tím probudí a začnou rašit přímo v bedýnce.
TIP: Půdní hnojivo Sulka je díky obsaženému sulfidu síry velmi vhodné k moření česneku, cibule i okrasných cibulovin před výsadbou. Jelikož Sulka v základu funguje jako půdní hnojivo, zbylé mořidlo využijte jako zálivku pro právě osázený záhon s česnekem nebo s cibulovinami. Všechny to výrazně ocení.
Na připravený záhon sázejte ošetřené stroužky ručně, předejdete tak vzniku vzduchové kapsy po použití sázecího kolíku, což by bránilo rychlému zakořenění. Stroužky by jste měli sázet vypouklou stranou jedním směrem, čímž ovlivníte postavení listů rostlin a pohodlnější následné údržby záhonu. Stroužky sázejte kořenovou částí dolů, asi 5 – 8 cm hluboko. Čím je česnek vysazen hlouběji, tím méně je rostlina během růstu stresována výkyvy teplot a vlhkosti. Stroužky sázejte v řadě po asi 10 centimetrech. Řádky by od sebe měli být vzdáleny asi 35 cm.
Období růstu
Česnek začne již na podzim v půdě zakořeňovat. Podle počasí a odrůdy na jaře ze země vyleze lodyha. Již od jara je nutné udržovat půdu v bezplevelném stavu a kyprou. Na jaře, když jsou rostliny ještě malé, Vám s kypřením pomohou třeba vidle a později když rostliny narostou je třeba odplevelení provádět ručně. Co se vody týče, česnek je na tom podobně jako kořenová zelenina, mrkev či petržel. Zvýšenou potřebu vody má pak česnek od poloviny května do začátku června. Během růstu můžete česnek přihnojovat kompostem, granulovanými hnojivy či přidávat dolomitický vápenec. Hnojiva zapravte mělce do země kolem rostlin nebo je rozložte po povrchu. Hnojení můžete provádět i postřikem na list. K tomuto účelu je vhodný 5% roztok rozpuštěné granulované močoviny nebo i obyčejný Kristalon, postřikem 5% roztoku nebo formou zálivky. Hnojení postřikem na list je nutné provádět vždy večer.
Během růstu paličáky vytváří květní stvol s pacibulkami a pro jeho růst spotřebuje rostlina velké množství energie. Jakmile rostlina tento květní stvol vytvoří je zapotřebí paličáky hlávkovat – odstranit květenství. Nečekejte až vyroste a začne se kroutit, odstraňte jej jakmile se objeví mezi listy. Květenství odlomte, odřežte nebo odstřihněte, nikdy se jej nesnažte vytahovat i se stvolem, protože tím by rostlina ztratila oporu a začala by poléhat.
Choroby a škůdci
Choroby a škůdci se na česneku nejčastěji udržují a rozšiřují se víceletým pěstováním česneku na stejném místě, zavlečením nekvalitní sadbou a při zanedbání zdravotních opatření. Prevence chorob česneku spočívá především ve správném vysazení ve vhodný čas a zdravé sadbě. Významně pomáhá i moření.
Půda pro výsadbu by měla být bohatá na vápno a humus. Přehnojování dusíkem způsobuje, že česnek se stává náchylnější na nemoci a napadání škůdci.
Z herbicidů lze na česnek použít například Karate Zeon 5 ml proti Houbomilce česnekové, přípravek Spin Tor 6 ml proti Třásněnkám a na plíseň cibulovou přípravek Plíseň Stop. Je však nutné mít na paměti, že herbicidy snižují výnosy česneku.
Sklizeň
Termín sklizně je dán především odrůdou a aktuálními podmínkami v daném roce. Sklizeň česneku obvykle nastává mezi koncem června až polovinou srpna. Předčasná sklizeň může způsobit problémy při sušení, naopak při opožděné sklizni se cibule v zemi začnou rozevírat.
Paličáky se sklízejí v době, kdy mají ještě 5 dužnatých listů, které mohou být i žluté, ale musí být dužnaté, ne suché. Počet dužnatých listů totiž přímo souvisí s počtem dužnatých suknic cibule česneku. Při pěstování česneku Vám pro jednodušší určení doby sklizně doporučujeme nechat několik rostlin neodhlávkovaných – s květními stvoly a řídit se podle jejich tvaru. Ten totiž nejprve roste vzpřímeně, poté se zakroutí a v době dozrávání česneku se opět vzpřímí (není úplně vzpřímený, zůstává mírně šikmo). V době, kdy je stvol znovu vzpřímený, je ideální čas pro sklizeň.
Nepaličáky se sklízejí v době, kdy nať česneku ze zhruba poloviny rostlin lehne na zem. Přibližný termín sklizně je opět dán především odrůdou.
Záhon s česnekem snadno sklidíte za pomoci rycích vidlí, na velmi kyprých půdách se dají paličáky i poměrně snadno vytahovat ze země bez jakéhokoliv nářadí. Při sklizni neočišťujte palice česneku otloukáním o sebe, ani o dlaň, velmi snadno by došlo k jejich poškození. Nechte palice oschnout na záhonu a následně je opatrně ručně očistěte. Sklizený česnek nenechávejte na záhoně dlouho, za slunných dní totiž může docházet už po jedné hodině k úžehu rostliny, čímž je česnek znehodnocen.
Sušení
Po sklizni můžete odstranit kořeny. Neodřezávejte je ale v podpučí, které je ještě měkké, nechte alespoň půl centimetru.
Ideálně česnek svažte i s natí a celé rostliny zavěste na zastíněném dobře větraném místě jako je například zastíněné zápraží domu, kůlna nebo půda. Česnek můžete sušit i svázaný do věnců nebo již bez natě v tenké vrstvě v bedýnkách a nebo na dřevěné či hliněné podlaze. Vhodnou alternativou jsou i různé druhy roštů. Důležité je především dobré proudění vzduchu. Například se nesmí česnek sušit těsně pod hřebenem střechy, kde by v horkých letních dnech mohlo dojít k jeho uvaření.
Skladování
Skladování česneku je vlastně jednoduché, nejlépe mu vyhovuje pokojová teplota okolo dvaceti stupňů a nižší vzdušná vlhkost, přibližně šedesát procent. Místo skladování česneku by mělo být hodně vzdušné – nejlépe v průvanu. Česnek proto s klidem můžete zavěsit ve spíži nebo na chodbě, kde dostatečně proudí vzduch. Často se také česnek uchovává naaranžovaný podobně jako kytice z květin ve váze nebo v kameninovém džbánu. Paličky lze také skladovat i v děrované papírové krabici nebo dřevěné bedýnce.
Uskladnění česneku před konzumací v současnosti komplikuje vlnovník česnekový. Pokud je česnek napadený, nemůžete jej skladovat v suchu a pokojové teplotě. Vlnovník se v teple rychle množí a způsobuje vysychání stroužků. Proto by byla lepší teplota okolo nuly při nízké vlhkosti, tedy určitě ne v ledničce.
