Přesto že je ještě zima, v mysli milovníků zahrad se již spřádají plány pro přicházející sezónu. A nejen plány, navzdory tomu že je zima ještě v plné síle sezóna pro zahrádkáře již začíná.
V únoru je čas začít s prvními výsevy semen pro předpěstování zeleniny i květin, v teplejších dnech můžete začít s řezem ovocných a okrasných stromů i keřů a s prvními úpravami a úklidem zahrady, která se pomalu začíná probouzet ze zimního spánku.
Co je potřeba
semena zeleniny a květin, výsevní substrát, truhlíky, sadbovače, minipařeniště, postřikovač, zahradnické nůžky, hrábě, motyka, rýč
V únoru vykvétají první poslové jara, které si často musí razit cestu sněhem. První vykvétají otužilé čemeřice a talovíny, koncem měsíce je následují sněženky, krokusy a další jarní cibuloviny. Přestože se v tomto časném předjaří hlavní zahradní přípravy odehrávají na okenních parapetech, při předpěstování prvních sazeniček, za příznivého počasí Vám tyto krásné přísliby jara jistě zpříjemní i první jarní práce na zahradě.
Prořezávka ovocných stromů
V únoru je v sadu na rozdíl od zbytku zahrady nejvíce práce. Je třeba prořezat a postříkat stromy (zásadně v tomto pořadí), opravit vedení a kůly a vykopat jámy na nově plánované stromky, pokud jste to neudělali už na podzim. Jestliže máte v sadu ještě starou loňskou trávu, je nejvyšší čas ji vyhrabat. Hrábě vám také pomohou pokud jste na podzim nestihli shrabat všechno listí a spadané plody pod ovocnými stromy, zabráníte tak šíření houbových chorob, rzi a strupovitosti. U starých stromů je také třeba drátěným kartáčem odstranit starou kůru kde se nejčastěji ukrývají přezimující škůdci, mech a lišejník a můžete je natřít slabým roztokem vápna proti praskání. Dále je nutné zlikvidovat staré lepové pásy a destičky, pokud ještě v korunách a na kmenech porůznu zůstaly, a navézt ke stromům kompost.
Prořezávka rybízů
Pro zajištění bohaté úrody je třeba rybízové keře pravidelně prostříhávat a prořezávat. Mladé výhony jsou plodnější než staré a keře navíc budou prosvětlené. Nejvhodnější dobou je již únor, mráz by ale již neměl být nižší než 5°C pod nulou.
Černé rybízy dávají nejbohatší úrodu na větvích starých dva až tři roky.
Červené a bílé rybízy plodí nejvíce na dvou až pětiletých výhonech.
Starší větve plodí méně a nesou obvykle i menší listy.
Odstranit je třeba také všechny poškozené či nemocí napadené části keřů.
Prořezávka vinné révy
Také v keřích vinné révy začíná životodárná míza proudit velmi časně zjara. Proto se mají prostřihávat již v polovině února, později by došlo ke zbytečným ztrátám této životadárné tekutiny.
Na každém keři plodných odrůd révy, které tvoří velké hrozny, by mělo zůstat 6 – 8 oček na jeden čtvereční metr půdy pod ním.
U odrůd plodících menší hrozny v menším počtu lze ponechat i 12 oček.
Již v únoru je možné začít také s přihnojováním Vaší vinice, voda z tajícího sněhu hnojivo dostatečně naředí a dopraví ke kořenům.
Příprava půdy
Plochu, kterou jste na podzim zryli do hloubky, je třeba už jen srovnat hráběmi a nechat trochu slehnout. Rýt je nutné jen půdy silně utužené nebo zaplevelené. Pokud jsou ale záhony v dobrém stavu – třeba po sklizni podzimní mrkve, brambor nebo košťálovin, není třeba je rýt do hloubky. Stačí je pouze trochu nakypřit rotavátorem nebo těžší motyčkou. Po hlubokém rytí potřebuje půda alespoň 14 dní, aby se slehla. Pokud byste do takové půdy něco vyseli nebo vysadili, sazenice by uschly, protože v půdě zůstávají určitý čas po rytí vzduchové skuliny, kam se nedostane voda, a to ani spodní, ani zálivková.
Hnojení půdy
Únor by měl být poslední měsíc, kdy můžete na záhony aplikovat průmyslová hnojiva. Tento postup je ale možné použít jen v chladnějších částech republiky, kde je ještě sněhová pokrývka nebo mráz. V nižších polohách se již v únoru začínají připravovat záhony pro setí, proto spíše rozvážejte a zapravujte kompost a rozložený hnůj. Tam, kde jste na podzim hnojili průmyslovými hnojivy, už na jaře neaplikujte nic, snadno byste rostliny přehnojili nebo popálili. Malou dávku kompostu můžete na tyto záhony použít až k následné plodině, kterou vysadíte v létě po první sklizené plodině.
Okrasné cibuloviny
Přibývající světlo budí ze zimního klidu také hlíznaté rostliny uložené ve sklepě. Pokud je máte uložené v rašelině nebo jen nasucho, je čas hlízy pomalu připravovat na jarní výsadbu. Začněte přetříděním hlíz. Máte-li ve sklepě málo světla, přeneste si práci třeba do chodby. Hlízy pečlivě prohlédněte a ty s měkkými místečky u pupenů či se zaschlými proláklinami bez milosti vyhoďte. Zdravé hlízy narovnejte do truhlíků s vrstvou nového substrátu a začněte pomalu zalévat. Pozor ale, teplota by měla být kolem 20 °C, tedy výrazně vyšší než ve sklepě. Hlízy pak brzy pustí kořínky a začnou pomalu rašit. Jakmile se však objeví lístky, je třeba teplotu zase trochu snížit.
Česnekové výhonky
Na konci zimy už některé odrůdy uskladněného česneku začínají klíčit a stroužky rychle ztrácejí na kvalitě. Mladé výhonky ale mají příjemnou chuť a můžete je používat například do čínských úprav jídel, zeleninových příloha nebo pomazánek. Výhonky si můžete také vypěstovat i záměrně, kdy narašené palice česneku narovnáte hustě do hlubokého talíře a trochu zalijete vodou.
Poslední zelenina
Zeleninové druhy, jako jsou zimní pór, růžičková kapusta a kadeřávek, skliďte najednou a očištěné je uložte do mrazáku. S příchodem vyšších teplot a sluníčka, které provázejí přicházející jaro, totiž rychle ztrácejí na kvalitě, případně obnovují růst a opadávají jim listy (u kadeřávku). Navíc blokují záhon, který je třeba připravit pro jarní výsadbu. Půdu není nutné nijak hluboko rýt, po vytrhání zeleniny zůstává kyprá a bez plevelů. Nejvhodnější je po těchto druzích vysadit salát či cibuli.
První setí
V teplých nížinách mají zahradníci výhodu dlouhé sezony, a tak stihnou třeba mrkev vypěstovat dvakrát. Kořenové zeleniny velice dlouho klíčí, proto je možnost časného výsevu už na konci února velké plus. Limitní je v tomto případě nejen teplota při výsevu, ale především stav půdy. Ta by měla na povrchu trochu osychat, měla by se při zmáčknutí lehce drobit a rozhodně by neměla zůstat v podobě mokré hroudy. Mrkev, petržel i pastinák vysévejte mělce, hloubka výsevu by měla být maximálně dva centimetry.
Výsevy do truhlíku
Abyste byli při přípravě vlastních sazenic co nejúspěšnější, stačí dodržovat tři jednoduchá pravidla:
1. Používejte jen substrát pro výsevy. Klasické pěstební substráty obsahují příliš živin a klíční rostliny by byly sice velké, ale slabé a špatně by se přepichovaly a ujímaly. Ze zahradní zeminy a písku, malé trošky kompostu, případně perlitu, rašeliny či vylehčujících kuliček polystyrenu, si ale můžete připravit i vlastní.
2. Vysévejte co nejřidčeji, aby se rostliny dobře přepichovaly a vytvořily dobře rozvětvené silné kořínky. Semínka jemně přitlačte na povrch, nezasypávejte, nebo pouze nepatrnou vrstvou substrátu.
Misky je vhodné přikrýt fólií či průsvitným, perforovaným plastem pro zajištění vhodnějšího mikroklima. Substrát pak také méně a pomaleji vysychá. Komfortním řešením je sadbovač či minipařeniště.
Vzcházející semínka je nejlepší rovnoměrně rosit rozprašovačem na květiny, aby je proud vody nepoškodil.
3. Když semena při pokojové teplotě vyklíčí, teplotu o několik stupňů snižte a často větrejte, aby sazenice a jejich kořeny nerostly příliš rychle.
Takto časný výsev se vyplatí u raného salátu, celeru, brokolice, lilku, paprik. Pro časnou sklizeň lze již v únoru začít s předpěstováním rajčat, cibule, petrželky.
Poznámka: Proč se vlastně sazenice přesazují minimálně dvakrát, když stejně rostou velice rychle? Důvodem je skutečnost, že sazeničky zasazené rovnou do velkého květináče nedokážou svými zatím málo rozvětvenými kořeny odčerpat všechnu zálivkovou vodu. Jestliže pak voda zůstává v půdě příliš dlouho, kořeny nemohou dýchat, rostlinky zaostávají v růstu a často i uhnijí. Voda navíc snižuje i teplotu půdy a ničí její strukturu.
Balkonovky ze semen
Kdo si bude chtít na balkon a terasu vysadit do truhlíků vlastnoručně vypěstované sazenice, měl by začít s výsevem. Na čas jsou náročné především klasické muškáty, delší dobu ale potřebují i petúnie, lobelka, hledík, plamenka nebo gazánie. Dobře se pěstují i jiřinky, které jsou vděčné a vydrží kvést v neuvěřitelné kondici celé léto. Jiřinky se takto pěstují jen jako letničky a na podzim tedy odpadá práce se zimováním hlíz.
Nakličte si brambory pro časnou sklizeň
Pro první časnou sklizeň nových brambor je můžete nechat naklíčit již koncem února.
Brambory položte do vzdušných bedýnek nebo lísek tak, aby nahoru směřovalo co nejvíce oček. Umístěte je na světlé místo, kde se teplota pohybuje mezi 10° až 15 °C. Světlo je velmi důležité, neboť zajistí silné, nazelenalé klíčky. Tenké, světlé, jaké se tvoří ve tmě, dobrým startem rozhodně nejsou.
Pro rannou sklizeň a časné, únorové nakličování vybírejte rané odrůdy brambor jako jsou například Rosara, Velox, Dali, Leoni, Vitese nebo Princess. Nakličování sadby již koncem února není vhodné v chladných, horských oblastech. Zde je lepší počkat do poloviny března.
Kontrola dvouletek
Zima s mírným průběhem počasí dvouletkám spíše svědčí. Pokud jste je na podzim přikryli, třeba chvojím nebo listím, měli byste vrstvu uvolnit, aby se k rostlinám dostal vzduch. Pod příliš vysokou vrstvou organického materiálu by ztratily vitalitu, zežloutly by a mohly by je napadnout plísně. Je také dobré lehce přimáčknout půdu ke kořenům, případně ji ke krčku trošku přihrábnout.
Zimní ochrana
Zimní kryt by neměl na záhonech zůstávat zbytečně dlouho. Stejně jako u dvouletek kryt také u trvalek a růží uvolněte, aby se rostliny nezapařily a začaly rašit. Raději než hrábě použijte jen prsty, abyste neporanili rašící cibuloviny, které v záhonech s trvalkami často rostou. Opatrně postupujte zejména ve skalkách. Řada skalniček kvete brzy na jaře a poranění by je vážně poškodilo.
Jak ještě můžete v únoru pečovat o Vaší zahradu?
Na konci měsíce je ideální doba pro roubování meruněk, třešní a višní. U jabloní, hrušní a rybízu je zase pravý čas rouby odebrat. Když se broskvoním a nektarinkám začnou nalévat pupeny, ošetříme je fungicidem proti kadeřavosti. Kompostu prospěje přeházení. Koncem měsíce prospěje trávníku vyhrabání odumřelé trávy a mechu, ovšem za bezmrazého počasí, kdy nejsou listy trávy zkřehlé. Citlivé rostliny je i v únoru třeba chránit před mrazem a větrem. Když mrazy ustoupí, můžete mírně nakypřit a uhrabat záhony a plochy určené pro výsadbu košťálovin posypat páleným vápnem, které je mimo jiné prevencí proti kořenovým nádorům košťálové zeleniny. Pokud treláže pro popínavé rostliny potřebují opravit, je vhodné využít dobu, kdy ještě nerostou.
TIP: Víte, že jediný pár sýkorek zlikviduje za jednu sezónu několikanásobek svojí váhy housenek a dalších škůdců? Nalákat je do korun ovocných stromů Vám pomůže budka zavěšená na správné místo.
Vletový otvor by měl být široký asi 35 mm, potom ho mohou používat i větší druhy sýkor (koňadra) a pěvců (pěnkava), směřovat by měl k východu či jihu. Otvor široký 28 mm stačí pro malé druhy sýkor, jako je parukářka, uhelníček nebo modřinka. Bidýlko u vchodu není nutné, sýkorky ho nepotřebují. Materiál na budku by neměl být na vnitřní straně ohoblován a nalakován – hrubá prkna ptákům vyhovují lépe. Vnější nátěr ekologickými barvami či impregnace fermeží možná samozřejmě je. Budka by měla mít přední stranu odklápěcí, aby šla po sezoně vyčistit. Musí být také pevně přivázaná ke kmeni stromu, ve volně visící se ptáci necítí dobře a nezahnízdí v ní.
